Jednou z příčin oslabení koruny mohla být snaha smazat dluhy
NezařazenéBývalý prezident to řekl na půdě Vysoké školy ekonomické.
Viceguvernér ČNB Mojmír Hampl popírá, že by se centrální banka stala
součástí spiknutí, uvádí online deník Aktuálně.cz.
Listopadová intervence České národní banky nesloužila pouze k boji
s deflací, jejím dalším cílem mohlo být i smazat obří dluhy české
vlády. Na Vysoké škole ekonomické (VŠE) to řekl exprezident
Václav Klaus.
Podle něj se ČNB oslabením kurzu koruny pokusila vědomě rozpoutat
inflaci. Dluhy, které mají konkrétní hodnotu, by tak při vyšších cenách
reálně zlevnily.
„Osmdesát procent poválečného dluhu Velké Británie po druhé
světové válce bylo vymáznuto, jen do roku 1970, inflací,“ řekl Klaus na
zasedání Vědecké rady Národohospodářské fakulty VŠE.
„Politické a bankovní elity si uvědomují obtížnost splácení
dnešních dluhů standardními metodami. Tedy takovými, které znamenají, že
by vzniklý dluh někdo musel ze svých zdrojů splácet,“ napsal již ve
svém listopadovém politickém komentáři.
S tím souhlasí i děkan Národohospodářské fakulty Miroslav Ševčík.
„Z dlouhodobého hlediska je tato myšlenka jednoznačně nosná. Nevím,
jestli to měli v záměru i členové bankovní rady ČNB, ale v odborných
kruzích se již dlouho spekuluje, jak budou chtít řešit dluhy vyspělé
kapitalistické země, které jsou ještě více zadlužené než my,“
říká. Vyjmenovává například Spojené státy americké, Itálii nebo
Francii.
Viceguvernér ČNB Mojmír Hampl ale popírá, že by se centrální banka
stala součástí nějakého celosvětového spiknutí. „Tento argument mi
přijde jako neobhajitelný. Centrální banky nemají žádný zájem na
vysoké inflaci, takže pokud by k ní někdy mělo dojít, vyvolá ji
politická elita,“ tvrdí.
Konec světa by nenastal
Přímo ČNB odůvodnila svůj listopadový zákrok jako opatření proti
deflaci, tedy poklesu cen, který by podle ní ochromil domácí spotřebu.
„Analyzuji-li dnešní čísla, tak je naprosto evidentní, že kdybychom
to neudělali, tak v tuto chvíli by začala deflační perioda. Kdybychom ji
potřebovali ukončovat rychleji, tak ji bez použití kurzu stejně
neukončíme,“ napsal v lednu guvernér ČNB Miroslav Singer.
Podle Klause ovšem deflační spirála tuzemské ekonomice nijak nehrozila
ani nehrozí. „Žádnou hrůzu ze slova deflace nemám, a to jak z toho
důvodu, že u nás vznik deflace neočekávám, tak proto, že by, i kdyby
k ní došlo, žádný konec světa nenastal,“ uvedl.
Protitržní krok?
„Zprávu, že bankovní rada přijala regulační opatření a uměle tak
zasáhla do prostředí, které do té doby víceméně odráželo stav české
ekonomiky, jsem přijal nemile,“ prohlásil také Ševčík, který podle
svých slov nepochopil pohnutky k intervenci.
„Všechny členy bankovní rady jsem doposud považoval za ekonomy, kteří
byli protržní a liberální,“ řekl a vyzval Hampla, aby bankovní rada své
hodnocení přehodnotila. Během svého projevu také poděkoval členům
bankovní rady, kteří pro intervenci podle jeho slov nehlasovali, tedy Kamilu
Janáčkovi, Pavlu Řežábovi a Evě Zamrazilové. Tu ve funkci od března
vystřídal předseda Zemanovy úřednické vlády Jiří Rusnok.
„Hlasování nebylo dosud zveřejněné, pokud tady nějaká jména padla,
tak jsou to domněnky nebo hypotézy konkrétních řečníků,“ reagoval na
tento výčet Hampl.
„Míra volnosti kurzu nijak nevypovídá o volnosti ekonomiky. Mezi
nejsvobodnější trhy světa bývají řazeny Hongkong, Singapur. Nevím,
jestli to víte, ale Hongkong má kurz pevně zafixovaný k dolaru,“ reagoval
dále Hampl.
Vyvrátil také hypotézu, že by Česko zažívalo takzvanou dobrou deflaci,
při které roste konkurenceschopnost i produktivita. Ke zvyšování cen
v důsledku intervence podle něj zatím navíc nedošlo. „Nepřišel
žádný inflační šok. Na začátku roku jsme zaznamenali nejnižší
meziměsíční lednovou inflaci za existenci samostatné republiky,“
zdůrazňuje.
ČNB chtěla podpořit spotřebu
Hlavním důvodem pro intervenci ČNB byla snaha podpořit spotřebu
tuzemských domácností. Ta by měla podle listopadového odhadu expertů
oživit mezi květnem a listopadem tohoto roku.
„Slabší koruna podpoří vývoz a následně i investice v průmyslu.
To se začne promítat do vyšší zaměstnanosti, rychlejšího růstu mezd a
spotřeby,“ uvedl již dříve Petr Král, ředitel odboru měnové politiky a
fiskálních analýz v ČNB.
„K oživení spotřeby už nutně musí dojít i bez opatření
centrální banky, protože spotřeba je v současné době v reálném
vyjádření ještě pod úrovní roku 2008,“ říká Ševčík pro
Aktuálně.cz. Nyní se ale „výsledné číslo“ podle něj zvýší hlavně
proto, že vzrostou ceny zboží, které by domácnosti spotřebovaly i bez
znehodnocení koruny.
„Doufám, že přijdete i příště, až už se ukáže, že intervence
byla katastrofa,“ řekl na závěr diskuse děkan Národohospodářské
fakulty Hamplovi.
Klaus zhodnotil rozpravu slovy, že nemá o zákroku ČNB smysl dále
diskutovat, protože „pan viceguvernér má zacpané uši“.
Hampl naopak odprezentoval seznam odborné literatury, který by si kritici
intervence podle něj měli nastudovat. Zároveň jej podle jeho slov zklamalo,
že skutečně „relevantní“ polemiku se zákrokem ČNB četl pouze jednu, a
to od profesora Martina Mandela z VŠE.
Článek vyšel na Aktuálně.cz
Nahrávání ...
