K provozování outdooru nemusíte umět nic

14. 8. 2009 | | Rozhovory, Sport

Slovo outdoor představuje v poslední době stále častěji skloňované
slovo. Co všechno se pod tímto slovem skrývá a jak se provozuje závodně?
O tom si Studentský list povídal se Sabinou Hliněnskou, reprezentantkou VŠE
v outdoorových sportech.

Když se řekne, že provozuješ outdoorové sporty, co si pod tím
pojmem máme představit?

Jedná se o sporty provozované v přírodě po celý rok. V létě
například jezdíme na kolech a v zimě místo toho, abychom šli do teplé
tělocvičny, vyrazíme na běžky. Je to v podstatě cokoliv, co se dá
provozovat venku. My si to navíc můžeme ozvláštnit tím, že si posuneme
naše hranice. Nejezdím na kole jen v létě, ale také i ve sněhu, také
plaveme nebo lezeme v zimě.

Jak ses dostala k outdooru ty?

Vždy jsem měla vřelý vztah ke sportu, ale nikdy jsem neprovozovala
žádné extrémní sporty. Až tady v prváku jsem začala chodit na tělocvik
s názvem Moderní sporty v přírodě. Na tomto kurzu jsem se poté
dozvěděla o možnosti trénovat i ve volném čase a o úžasných
vícedenních letních a zimních kurzech, které škola pořádá. Přes toto
všechno jsem se pak dostala až do outdoorového oddílu.

Co považuješ za tvůj největší úspěch?

Tím je pro mě závod Hradec Survival, kde jsem si poprvé stoupla na
stupně vítězů. S kamarádkou jsme se staly mistryněmi republiky
v extrémních sportech roku 2007. Ten titul zní sice honosně, ale realita
je taková, že o tomto závodě vědělo jen pár lidí a například v té
naší kategorii závodilo jen patnáct dvojic, což není mnoho.

Jsou nějaké závody, které jsou považovány za
vrchol?

Každým rokem jsou vrcholem Adventure Race, což jsou závody trvající až
75 hodin. Účastňují se jich čtyřčlenné týmy, kde musí být alespoň
jedna žena. Vždy jsou to ale ti nejlepší z nejlepších. My, kdo nejsme na
tento druh závodů dostatečně fyzicky nebo psychicky připraveni, pomáháme
alespoň s organizací, což i tak bývá nesmírně namáhavé.

Jak probíhá trénink na závody?

To záleží na zodpovědnosti a přístupu každého sportovce. Každou
středu máme společné tréninky, kde se zabýváme většinou různým
cvičením, posilováním, běháním… Jde prostě o to vytřískat ze sebe
co nejvíc energie. Já osobně, když mám dobrý týden, jdu si v pondělí
ráno zaběhat, večer zaplavat, v úterý si jdu někam zalézt, ve středu se
projedu na kole, ve čtvrtek si trochu odpočinu, v pátek si jdu zase zaběhat
a v sobotu třeba odjedu na běžky.

Kdybych se rozhodl začít s outdoorem, co bych pro to měl udělat?
Měl bych k tomu mít nějaké předpoklady?

Nejlepší pro začátečníky je přijít k nám na trénink nebo se
přihlásit do kurzu outdoorových sportů. Zde se studenti mohou plno věcí
dozvědět a hlavně si všechno prakticky vyzkoušet. Má to výhodu v tom,
že škola vám zapůjčí veškeré vybavení. Ať už to jsou kola, kajaky
nebo lezecké vybavení. Navíc máme slevy na stěny a do různých půjčoven.
Člověk si tak může zkusit plno disciplín, nikdo se mu nesměje a ještě
má okolo sebe lidi, kteří mu rádi s čímkoliv poradí. Předpoklady
nemusíte mít žádné, nemusíte umět nic. Stačí, když chcete dělat
všechno.

Se zdejším outdoorovým klubem jsou spojeny i dvě neobvyklé
disciplíny, a to Bolsův kros a Dusman. Mohla bys popsat tyto
disciplíny?

Kros je běh v náročném terénu, nejčastěji v lese. Bolsův proto, že
je pojmenován podle jednoho našeho učitele, pana Bolfa, kterému se
přezdívá Bols. Je to vynikající sportovec a často přispívá na závodech
svými disciplínami. Dnes je tato disciplína legendou a je známá i za
hranicemi oddílu Ekonom. Dusman je také běh, avšak neznám původ toho
názvu. Nicméně se jedná o velice intenzivní závod trvající od tří do
deseti minut ve strašně těžkém kopcovitém terénu. Člověk po doběhnutí
jen lehne a funí.

Mohlo by tě zajímat: