Na ekonomce zaplatíte za prodloužení studia až pětkrát víc než na VŠCHT

10. 11. 2015 | | Zprávy ze školy Peníze ilustrace

Někdy se studium nepodaří dokončit přesně za dobu garantovanou státem. Důvodů může být několik – změna univerzity nebo studijního oboru, studování více univerzit nebo osobní důvody. Pak ale musí studenti platit a každá univerzita si účtuje různě vysoké poplatky.

Stát financuje na bakalářském oboru čtyři roky a na magisterském tři. Pokud jste už chodili na jednu vysokou školu, ale po roce jste se rozhodli ji opustit a přestoupili na jinou a nezvládli studium za tři roky, vytáhněte peněženku. Započaté roky studia se totiž do celkového počtu přičítají. Výjimku tvoří ti, kteří studují dva bakalářské nebo magisterské obory paralelně. Pokud ale studujete jen jeden obor, po překročení doby studia už platit budete.

Poplatky vymáhají od svých „hříšných“ studentů všechny veřejné pražské univerzity. Záleží ale na dané škole, jakou částku si stanoví. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) pouze určuje základ a školy musí vybrat za semestr nejméně jeho 1,5 násobek. Pro rok 2015 tento základ činí 2 930 korun, každá škola tedy musí od studenta vybrat alespoň 4 395 korun. Univerzity musí poplatky od studentů vybírat povinně, jinak by jim hrozila sankce za porušení zákona a nehospodárné nakládání s veřejnými prostředky.

Každá škola vyměřuje poplatky vždy za kalendářní období šesti měsíců a to ode dne, kdy toto období nastalo. Za dalších započatých šest měsíců se jedná o stejnou částku, pokud si ale studium prodloužíte ještě o rok, budete většinou platit více.

za 6 kalendářních měsíců (v Kč) za další studium po 12 měsících (v Kč)
ČVUT 13 400 – 47 100* stejné
ČZU 15 000 2 500
UK 11 720 – 28 201* stejné
VŠCHT 4 400 8 800
VŠE 21 000** 34 500**

* výše poplatku se liší podle koeficientu ekonomické náročnosti

** údaje jsou za akademický rok 2014/2015

Poplatky mají motivovat k dokončení studia

Zatímco na České zemědělské univerzitě (ČZU) a Vysoké škole chemicko-technologické (VŠCHT) jsou poplatky pro všechny fakulty stejné, na Karlově univerzitě a Českém vysokém učení technickém (ČVUT) se poplatek vypočítává podle koeficientu ekonomické náročnosti. Každému studijnímu oboru je přidělen koeficient, který vyjadřuje, jak drahé vybavení je pro studium daného oboru třeba. U humanitních a filozofických oborů stačí většinou k výuce jen knihy, mají tedy nejnižší koeficienty. Tabulku koeficientů zpracovává MŠMT.

Například obor Filozofie nebo Politologie na Univerzitě Karlově mají koeficient 1, za prodloužení tedy zaplatíte 11 720 korun. Obor Fyzika na Matematicko-fyzikální fakultě má koeficient 2,8, tedy přijdete o 24 612 korun, na ČVUT vás pak prodloužení oboru Jaderná energetická zařízení s koeficientem 2,80 přijde na 37 700 korun nebo obor Design s koeficientem 3,5 na 47 100 korun.

„Poplatek za delší studium není školným, nemá primárně úhradovou funkci, a tedy nesouvisí s tím, jaké služby od školy student čerpá, není proto ani bezprostřední vazba mezi výší poplatků a koeficientem náročnosti studijního oboru. Poplatkem za delší studium stát dává najevo, že studovat déle než je stanovená doba plus jeden rok, není preferovaným jednáním“ vysvětluje Petr Dvořák, prorektor pro studijní a pedagogickou činnost na VŠE. „Pro stanovení výše poplatků bych jednak bral v úvahu částky, které se u nás řádově za studium platí, jednak i to, jak silně chce škola tímto způsobem motivovat k řádnému ukončení studia ve standardní době“, dodává.

ČTĚTE TAKÉ:

Financování studia: Na co si dát pozor?

Konec prodávání volných poukázek: Škola chce mít jednotná pravidla

Investice za miliony: ISIS dodnes vyjde na stovky tisíc ročně

Mohlo by tě zajímat: