Zdravím čtenáře u pátého pokračování seriálu o ročním programu CEMS, který vychází z mých čerstvých zkušeností. Po podzimním vyprávění především o výměnné části programu ve Švédsku nyní nadešel čas věnovat se událostem z letošního února a března. Zpátky do školy jsem se těšila, ale už před hlavním vchodem se ve mně probudil pocit, že do této budovy nepatřím. Snažila jsem se ho zahnat a zvědavě jsem se pustila do obhlídky školy.
Zdravím čtenáře u pátého pokračování seriálu o ročním programu CEMS, který vychází z mých čerstvých zkušeností. Po podzimním vyprávění především o výměnné části programu ve Švédsku nyní nadešel čas věnovat se událostem z letošního února a března.
Zpátky do školy jsem se těšila, ale už před hlavním vchodem se ve mně probudil pocit, že do této budovy nepatřím. Snažila jsem se ho zahnat a zvědavě jsem se pustila do obhlídky školy. Počítačové učebny, chodby, poutače a nástěnky. Výsledek? Za půl roku nedošlo k žádným zásadním změnám. Na některých nástěnkách dokonce visí stále stejné materiály. Pravda, barvu mají trochu bledší. Školní život běží v pevně zajetých kolejích. Jenom známých tváří tolik nepoznávám, a ti, co mě zdraví, povětšinou přísluší k učitelskému sboru nebo se jedná o „pana automatáře“.
Při předvýjezdové schůzce pro všechny výměnné studenty nám prorektorka Hořejší popřála hezký zahraniční pobyt a zároveň dodala, že budeme překvapeni zjištěním, že rozdíl mezi VŠE a zahraničními školami není takový, jaký si myslíme. Mezi SSE a VŠE rozdíl je. Dojem za Švédska, že škola je zde pro studenty a ne naopak, mne doma hodně rychle opustil. Na druhou stranu při porovnání „nevýukových“ aspektů docházím k několika příjemným zjištěním. Knihovna ve spojení se „Psem“ a on-line objednávkovým systémem tvoří perfektní kombinaci a značně mi ulehčuje život. Vstřícnost mé studijní referentky se nezměnila a stále si drží vysokou úroveň. A teplý oběd za dvacku je světová rarita.
Některé vymoženosti, nad kterými mi zaplesalo srdce, bohužel kazí tradiční problém VŠE – neschopnost koordinace a domluvy mezi různými útvary. Studovna na Jarově je hezky vybavená, ale nejsou lidi, a tak otvírací doba připomíná socialistický obchod na venkově. Koho je to odpovědnost: Výpočetního centra (VC) nebo CIKSu? Nově fungující bezdrátová síť pro notebooky je úžasná věc, ale v přidělené minutkové menze jsou pouze dvě elektrické zásuvky. Může za to VC nebo Technicko-správní oddělení?
Hlavním cílem na jaře je absolvování dvou CEMS předmětů. Škola vypsala právě dva, a tak je výběr velmi jednoduchý. Odpověď na otázku „proč jste si vybral/a právě tento kurz?“ se tímto rovněž velmi zjednodušuje. Názvy předmětů „Corporate Governance“ a „Management in Non-linear Environment“ zní zajímavě. Jsem na ně zvědavá. Poté, co na první předmět přichází vyučující se zpožděním, deset minut zápasí s rozbitým meotarem a značnou část času věnuje popisu, jak mají vypadat naše jmenovky, moje nadšení opadává. Nevím jestli lehký úsměv na tváři zahraničních studentů je pozůstatek nočního bádání po pražských hospodách nebo ocenění výkonu vyučujícího. Radši po tom moc nepátrám. Rozdělování podniků kvůli seminární práci zase chvílemi připomíná zápas na kolbišti. Je mi líto, že nemám s sebou kameru, protože sestřih toho nejlepšího by pocuchal bránice i tomu největšímu zachmuřenci.
Druhým velkým úkolem v jarním semestru je zpracování reálného podnikatelského projektu. Na informační schůzku vysílají své zástupce Hilti a Credit Suisse, zbývající tři, Siemens, L’Óreal a Škoda Auto, lákají na své dobré jméno. Miro z Hilti působí při prezentaci přesvědčivě, a tak se rozhoduji velmi rychle. Už na první schůzce vím, že jsem udělala dobře. Čeká nás zajímavý úkol a v týmu jsou bezvadní lidé. Zádrhel nastává ve chvíli, kdy se zjistí, že na projektu Siemense chybí lidé. Je nutné někoho převelet. První na ráně je Lucka z našeho Hilti týmu, která se Siemensu původně upsala, ale hned druhý den přešla k nám. Lucka se převedení brání, a tak naše sestava připomíná hodně turbulentní prostředí. První týden s Luckou, druhý v nejistotě, třetí týden bez Lucky, pak s a nakonec bez. I přesto, že Lucka byla ochotná pracovat na obou projektech najednou. Škoda. Nicméně i přes takové zádrhele je CEMS bezvadnou příležitostí přiblížit se mezinárodnímu podnikatelskému prostředí ještě na škole a potkat hromadu zajímavých lidí.
