Podporujme investiční pobídky, ale ne za každou cenu

2. 2. 2004 | | Názory

Pokusme se podívat na přednosti a nedokonalosti systému investičních pobídek v ČR. Největší deviza zahraničních investic je v oblasti know-how a moderní technologie. Právě moderní technologie vedou k tlaku na reinvestice ve stávajících výrobních podnicích.

Pokusme se podívat na přednosti a nedokonalosti systému investičních pobídek v ČR.

Největší deviza zahraničních investic je v oblasti know-how a moderní technologie. Právě moderní technologie vedou k tlaku na reinvestice ve stávajících výrobních podnicích. Stát hradí až 50 % nákladů spojených s reinvesticemi po dobu nanejvýš 10 let, s minimální výší investice 10 miliónů korun. Podmínkou udělení investiční pobídky v ČR je vytvoření a zachování nových pracovních míst po dobu nejméně 5 let. Pracovníci, kteří podstoupí rekvalifikační kurz, kde stát hradí až 35 % nákladů, se navíc vymaní z „bludného kruhu“ strukturální nezaměstnanosti. Získají totiž nové pracovní místo, a i kdyby o toto místo přišli, mohou své nově nabyté dovednosti uplatnit u konkurence či ve spřízněném odvětví.

V místě vytvoření investice dochází rovněž k druhotnému efektu zaměstnanosti a oživování v regionu vůbec – z důvodu subsidiárních dodávek a zadávání zakázek.

Ministerstvo průmyslu a obchodu se snaží usměrňovat nové investice do oblastí s vysokou nezaměstnaností. Zde je státní pomoc nutná. Nedovedu si představit, že by např. na Ostravsko zavítala sama od sebe „neviditelná ruka trhu“ a tento region pozvedla. Krajům a obcím v takovýchto oblastech je poskytována dotace na vybudování technické infrastruktury, což vede k vytváření průmyslových zón. Dalším lákadlem pro investory jsou podpory na vytváření pracovních míst ve výši až 200 000 korun na pracovní místo. A také zvýhodněný převod pozemků vlastněných státem, Pozemkovým fondem ČR nebo obcemi.

Nedokonalost systému je možné spatřovat v možnosti uplatnění úplné slevy na dani u nově vzniklých právnických osob po dobu 10 let, pokud investovaly alespoň 350 miliónů korun. Zatímco již dříve vzniklé podniky, které se rozhodly rozšiřovat výrobu, mohou využít pouze slevu na dani poloviční, tj. 50 % svých nákladů na investici, a to po dobu jen 5 let, při jinak stejných podmínkách.

Pro tyto podniky je investovaná částka určitě vysoká, vezmeme-li v úvahu, že rozšíření výroby nebo nová investice může nastat pouze v případech úbytku konkurence, či silnější poptávky, nebo při revoluční technické novince ve výrobě.

Dle mého názoru by se měla sleva na dani a délka jejího poskytování pro všechny podniky sjednotit a nejlépe i snížit. Vždyť ČR může oproti ostatním zemím v regionu konkurovat nejen levnou pracovní silou, připravovaným snížením daní u právnických osob (i když razantnější snižování této daně by také nebylo na škodu), ale i rozvinutou infrastrukturou a výbornou polohou ve středu Evropy.

Také pokrytí investice vlastním kapitálem ve výši 145 miliónů korun je hlavně pro expandující podniky nepřiměřené. Většina zahraničních podniků u nás zakládá své organizační jednotky z důvodu nižších výrobních nákladů. Mnoho jejich výrobků jde na export, nebo se dopraví zpět mateřské firmě v podobě meziproduktů. Ty výrobky, které by byly prodávány na domácím trhu, by měly být zatíženy odpovídající daní, což by zamezilo nekonkurenčnímu prostředí.

Pobídky pro zahraniční investice povzbuzují ekonomický růst a generují pracovní místa, ale měly by působit co nejvíce v souladu s volnou hospodářskou soutěží podniků.

Bronislav Číž

Autor je členem Centra pro sociálně tržní ekonomiku

Mohlo by tě zajímat: