Šedé kostelní myši v barvách studentského života
NázorySedím u stolku nad časopisem The Economist. Dívka naproti mně zmateně listuje v několika slovnících a sem tam si poznamenává něco do notesu. Vpravo u počítače sledují dva studenti video.
Sedím u stolku nad časopisem The Economist. Dívka naproti mně zmateně listuje v několika slovnících a sem tam si poznamenává něco do notesu. Vpravo u počítače sledují dva studenti video. Je to komické, pozorovat přes jejich ramena Toma Hankse a Johna Travoltu, jak bez hlesu energicky gestikulují a poskakují po obrazovce. V rohu místnosti němě pohybuje rty studentka se sluchátky na uších. Že by francouzština? Nebo italština? Ticho přerušuje jen občasný vzdech klimbající služby. Jazykové centrum. Jedna z posledních oáz klidu ve dvou uspěchaných budovách, kde si lze nejen odpočinout, ale také zdokonalit své jazykové schopnosti. Jedno z příjemných zpestření studentského života, za které vděčíme křesťanům na VŠE. Že nevíte, o kom je řeč? Pak tedy přijměte pozvání na malou procházku místy, kde se můžete s křesťany a jejich aktivitami na VŠE setkat.
„Ahoj kolemjdoucí člověče,“ oslovuje budoucí ekonomy a ekonomky z nástěnky ve druhém patře nové budovy xviti02 neboli Irena. „Leží mi na srdci, abych Ti dala vědět o tom, co pro mě osobně znamená být křesťanem…“ otevírá své svědectví o hledání Boha a jeho roli ve svém životě. Snaha podělit se o víru a rozmetat předsudky o křesťanství jsou patrné i z dalších příspěvků. „Jsou křesťané pouzí pánbíčkáři, kteří si pro sebe drmolí básničky a říkají tomu modlení? Je křesťanství akorát berlička pro slabochy, lidi opuštěné a osamělé? Je víra ubohá nuda a křesťané šedé kostelní myši?“ ptají se pomalované listy papíru a okamžitě se pokoušejí nalézt uspokojivou odpověď. „Chtěli jsme dát o sobě vědět, ukázat ostatním cestu, ve kterou věříme, že je dobrá, nabídnout jim své životní příběhy,“ vysvětluje záměr autorů Tomáš Lang, nepsaný vedoucí jedné ze skupinek věřících, které se na VŠE a jejích kolejích pravidelně schází.
Jak na cizí jazyky aneb studenti studentům
Nástěnka je však pouze jedním z otisků křesťanských rukou a myslí na VŠE. Dalším je například již zmíněné jazykové centrum, které před pár lety založili po vzoru podobných zařízení na jazykových školách v zahraničí tři křesťanští studenti. „Naším cílem je vytvářet špičkové zázemí pro samostudium cizích jazyků,“ lze se dočíst ve výroční zprávě centra, jehož běh je z velké míry zajišťován dobrovolníky z řad studentů. Kromě rozsáhlé knihovny určené pro prezenční studium i absenční výpůjčky, dvou multimediálních počítačů, elektronických slovníků v pěti jazycích a množství audio- a videokazet nabízí jazykové centrum i kopírovací služby a termovazbu. Každoročně organizuje také množství přednášek (v minulém semestru např. na témata „Success in Business and Success in Life“ či „Popular Culture and Question of Desire“).
S činností jazykového centra úzce souvisí i anglické jazykové kurzy, které již několik let nabízejí studentům možnost bezplatně si zlepšit konverzační dovednosti. „Tyto kurzy probíhají pod vedením amerických a anglických křesťanských lektorů. První polovina výuky je vždy věnována hrám a cvičením ve dvojicích či v malých skupinkách a ve druhé části se diskutuje o určitém biblickém textu,“ nastiňuje průběh kurzů Tomáš Lang.
K-klub a jeho křesťansko-nekřesťanské večery
Avšak nejen školou živ je student, a tak nesmíme opomenout ani odpolední a večerní aktivity křesťanů. Jednou z nich je i K-klub v areálu kolejí na Jižním Městě, který jako alternativu ke klubům Blanice a Lev vedou tři křesťanští studenti. Až do letošního léta působil na koleji Sázava, kde mohl zdarma užívat tří místností. Kromě dvou sálů určených pro přednášky, koncerty a promítání filmů otvíralo „káčko“ pravidelně i svou „kavárničku“. Zde jste si mohli objednat nejen čaj, džus či tatranky, půjčit nejednu společenskou hru (např. jengo, pexeso, logika) nebo si přečíst knížku z místní knihovničky (rozuměj dvě poličky obsahující kromě náboženské literatury např. i Malého Prince či Forresta Gumpa). Vzhledem k budování kongresového centra na Jižním městě musel K-klub opustit své dosavadní prostory, a tak jej od podzimu bude nejspíš možné navštívit pouze v poněkud očesané podobě a navíc v jiných prostorách.
Předvánoční zpívání s přáním nejen dobré chuti
Pokud je pro vás Jižní Město příliš z ruky a studium cizích jazyků jste pohřbili absolvováním bakalářské zkoušky, existuje ještě jedna možnost, jak nezávazně omrknout ony studenty s křížkem na krku: vánoční besídka spojená se zpíváním před menzou (v Italské ulici). „Pro kolemjdoucí míváme kromě písniček připraveny také dárečky a cukroví. Když mají zájem, rádi si s nimi i popovídáme,“ přibližuje atmosféru těchto setkání Tomáš Lang. Ne všichni však vítají předvánoční iniciativu křesťanů s nadšením. „Již jsme museli čelit i kritice, že nám jde o pouhou formu propagace, která není nikomu příjemná,“ vzpomíná Tomáš a zamyšleně pokračuje: „Nu, ona je to vlastně v určitém smyslu pravda. My bychom se tu totiž klidně mohli někde zavřít, bavit se spolu a bylo by nám dobře. To ale není to, o co v křesťanství jde. Vždyť přeci když poznám něco dobrého, nechci si to nechat jen pro sebe. Když vím, jak krásně víra proměnila můj život, záleží mi na tom, aby se to dověděli i ostatní, aby i oni měli tu možnost a dostatek informací,“ dodává na závěr.
Nahrávání ...
