Škola nepočítá s týmovou prací
NázoryPři večerní procházce Žižkovem, s několika zastávkami v místních hospodách a hospůdkách, se naskytne nevšední pohled. U stolů v rohu sedí studenti a živě diskutují nad finanční analýzou či popisem grafu. Povětšinou se nad osvěžující nápoje neuchýlili kvůli tekutině samotné, ale ze zcela jiného důvodu. Ve škole dostali týmový úkol a hospoda je jedním z mála míst, kde se mohou společně sejít.
Při večerní procházce Žižkovem, s několika zastávkami v místních hospodách a hospůdkách, se naskytne nevšední pohled. U stolů v rohu sedí studenti a živě diskutují nad finanční analýzou či popisem grafu. Povětšinou se nad osvěžující nápoje neuchýlili kvůli tekutině samotné, ale ze zcela jiného důvodu. Ve škole dostali týmový úkol a hospoda je jedním z mála míst, kde se mohou společně sejít.
Škola nemá místnosti, které by se daly rezervovat pro týmovou práci. V podstatě se s touto alternativou vůbec nepočítá. Diskuze ve studovně je velkým prohřeškem, do volných místností se po půl osmé nelze uchýlit a počítačová učebna s nedýchatelným vzduchem zavírá nekompromisně současně se školou v deset hodin.
Součástí kurzu docenta Boháčka Soutěžní právo je fiktivní antimonopolní soudní proces. Studenti jsou rozděleni do tří skupin: soud, žalobce a obžalovaný. Na začátku hry dostanou jednotlivé strany stručně popsaný skutkový stav a dále si musí poradit samy. Sehnat podklady, vytvořit důkazy, přesvědčit svědky či sepsat žalobu a doručit ji soudu. K pravidelným bojovým poradám žalující strany docházelo za udivených pohledů paní za pultem v Akademickém klubu na Jižním Městě. A žalobní petit dostal konečnou podobu u stolku společnosti s rychlým občerstvením, jejíž pán v logu nápadně připomíná profesora Jindru.
Při vytváření seminární práce na kurz docenta Dohnala Globální informační společnost se vydala moje skupina vybavena notebookem obsadit jeden stůl v A-Klubu. Data byla předem stažena na disk, pouze skomírající baterie potřebovala dodat energii. Bohužel záhy se zjistilo, že v A-klubu zmizely i poslední dvě elektrické zásuvky. Odebrali jsme se tedy do třetího patra ve Staré budově, které se stalo útočištěm pro obdobné kočovníky. Pro stoly na chodbě, ještě nedávno obsazené prehistorickými počítači a nyní čekající na nové, našli studenti dočasné využití.
Individuální memorování učebních materiálů již povětšinou nehraje, především ve vyšších ročnících, při výuce hlavní roli. Stále více vyučujících požaduje po studentech, aby pracovali v týmech. Řešení, kde se sejít a pracovat, se vždy najde. Nešlo by však vyhradit několik místností, které by byly určeny pro týmovou práci i bez komplikovaných rezervačních procedur? A nemohly by se počítačové učebny alespoň v jednom patře zavírat později? A proč se škola zavírá už v deset?
Nahrávání ...
