V únorovém vydání Studentských listů byl uveřejněn článek hovořící o stravovacích zařízeních na VŠE. Jednostranná podjatost se zaměřením na kritiku studentského klubu „Vegáč“ spolu s neautorizovanými citacemi pracovníků školy, to vše nás vede k zamyšlení, zda se nejednalo o článek „na objednávku“. O celkovém charakteru a přístupu k jeho napsání vypovídá i fakt, že ze dvou podepsaných autorů jeden s obsahem článku nesouhlasí (dokonce ho ani před uveřejněním nečetl).
V únorovém vydání Studentských listů byl uveřejněn článek hovořící o stravovacích zařízeních na VŠE. Jednostranná podjatost se zaměřením na kritiku studentského klubu „Vegáč“ spolu s neautorizovanými citacemi pracovníků školy, to vše nás vede k zamyšlení, zda se nejednalo o článek „na objednávku“. O celkovém charakteru a přístupu k jeho napsání vypovídá i fakt, že ze dvou podepsaných autorů jeden s obsahem článku nesouhlasí (dokonce ho ani před uveřejněním nečetl).
V průběhu semestru, jak čtenáři vědí, je situace s vytížeností klubu velmi nárazová a kolísavá, zejména v období oběda a přestávek nestačí kapacita uspokojit veškerý zájem z řad studentů. Negativně tuto situaci ovlivňuje i nekolegiální přístup některých studentů, kteří bez konzumace zabírají místo ostatním, kteří se zde chtějí najíst. Nelze ovšem připustit konstatování, že studenti , kteří z kapacitních důvodů nemohli být obslouženi ve „Vegáči“ nemají jinou možnost a zůstanou „žízniví“, jak se píše v článku. Vzhledem k nárůstu počtu studentů na VŠE v posledních letech se TSO snaží systematicky rozšiřovat a zkvalitňovat stravovací a nápojová centra (automaty) v různých částech školy, kde se student má možnost občerstvit rychlým způsobem V období mimo semestr je vytíženost ve studentském klubu problémem, jelikož poptávka je zde téměř nulová.
Autor článku, p. Nádoba, uvádí, že ceny jsou zde o něco vyšší než v „Píčpitu“. Jakým způsobem a kdy autor srovnávání prováděl nám není známo. Musíme však konstatovat, že toto tvrzení se nezakládá na pravdě. Např. nejžádanější studentské jídlo: smažený sýr (100g) 22,60 Kč, hranolky (150g) 11,60 Kč, tatarka (50g) 4,20 Kč – tj. celkem 38,40 Kč , v „Píčpitu“ pořídíte za (? g) 28,- Kč + (? g)15,- Kč + (? g) 6,- Kč celkem tedy za 49,- Kč. Na tomto místě je třeba pro srovnání uvést i kvalitu podaných minutek, jelikož ve „Vegáči“ se podávají klasické minutky, což je pokrm připravovaný až na základě objednávky, naproti tomu v „Píčpitu“ pokrmy tohoto druhu podávají z důvodu úspory času ohřívané. Vzhledem k tomu, že ve „Vegáči“ je kuchař, který každému pokrmu věnuje náležitou pozornost, může zde nastat i situace, kdy je „tragicky narváno“.
Ke zmínce autora článku o „obsluze na baru“ je třeba konstatovat, že tento stav není v žádném případě trvalý. Je třeba si uvědomit, že i obsluhu ve studentském klubu tvoří pouze lidé, u nichž není v období chřipek vyloučena pracovní neschopnost.
Na závěr článku bychom chtěli Vás, studenty a návštěvníky klubu, požádat při řešení případných připomínek o spolupráci přímo s odpovědnými pracovníky , nebo je zde k tomuto účelu Kniha připomínek a námětů, kde se máte možnost obracet se svými připomínkami k pracovníkům provozu, kteří jsou ochotni Vám vysvětlit situaci a případné podnětné návrhy řešit. Myslíme si, že podobné tendenční články pošlapávají svými nepravdami úsilí a dobrou snahu lidí, kteří mají zájem na tom, aby se studenti dobře a v hezkém prostředí stravovali.
