Se vstupem České republiky do EU čekají naše školství velké změny. Nařízení Evropské unie č. 220/2002 vyžaduje zařadit do výuky povinné bloky prostocviků, které mají zlepšit fyzickou kondici mladých euroobčanů. Od příštího semestru se tedy bude cvičit i v učebnách VŠE.
Se vstupem České republiky do EU čekají naše školství velké změny. Nařízení Evropské unie č. 220/2002 vyžaduje zařadit do výuky povinné bloky prostocviků, které mají zlepšit fyzickou kondici mladých euroobčanů. Od příštího semestru se tedy bude cvičit i v učebnách VŠE.
Vedení školy chtělo původně v rámci úspor studenty využít při stavbě Rajské budovy, to ovšem zakazuje směrnice č. 221 z téhož roku. Akademický senát tedy rozhodl, že po 40 minutách každého výukového bloku přijde desetiminutová pauza. V aulách se během této pauzy studenti rozmístí na postranní schodiště a za katedru. Vyučující poté spustí na dataprojektoru powerpointovou prezentaci, kterou na žádost školy natočila Olga Čípková doprovázená vedením školy. V aulách, kde není dostatečný systém ozvučení, bude rytmickou hudbu, počítání a pochvalné výkřiky zajišťovat sám vyučující. V běžných učebnách je cvičení z prostorových důvodů nemožné. Studenti se proto s vyučujícím v čele přesunou na chodby, kde budou svižné korzování prokládat cvikem zvaným „přískokem vpřed“.
Špachtlemi proti žvýkací pryži
Vždy poslední večerní přednáška přinese obměnu v pohybové vložce; studenti budou při úklonech vpřed přecházet prostorami školy a sbírat smetí. Na čistší kancelář se zřejmě těší i rektorka Jaroslava Burčáková: „Studenti vědí, že dveře rektorátu jsou jim vždy otevřené. Samozřejmě i v době mezi 18.40 a 18.50.“ Studenti s velkým počtem ztracených kreditů budou navíc vyfasovanou špachtlí uklízet našlapané žvýkačky. Správnou techniku seškrabování žvýkaček je mají naučit zaměstnanci CTVS. Ti se již několik měsíců připravují. „K Vánocům jsme od školy dostali cvičební špachtle a začali s tréninkem. Například můj rekord v odlupování žvýkačky je jen jedna vteřina!,“ pochlubil se ředitel CTVS Miloš Svádivý. Mimo diktafon se pak poškleboval výkonům svých méně úspěšných kolegů. Průběh tréninků ale není zdaleka tak hladký, jak by si Svádivý přál. Problém vidí v nedostatku žvýkaček. „Studenti nám nechtějí žvýkat, nemáme již na čem trénovat,“ dodal.
Organizovaně za lepší zrak
Po pohybové pauze si studenti v aulách vymění místa. Klouzavé změny zasedacího pořádku, které požaduje další evropské nařízení, mají zamezit stereotypu a v konečném efektu mají uspořit výdaje na léčení poruch zraku do roku 2010 o 17,5 procent. Vytvořením systému specielně pro naši školu bylo pověřeno Wýpočetní centrum (WC). Akční tým sestavil jeho ředitel Igor Čmelák z pověřených zaměstnanců Skřivana, Jelínka, Ptáka, Wokouna a Vorla. Skřivan nám fungování celého systému objasnil: „Ti, kteří seděli vpravo nahoře, si sednou vlevo dolů, ti, kteří seděli vpravo dole, se přemístí vlevo nahoru, ti, kteří seděli vlevo dole se přesunou vpravo nahoru, ti, kteří seděli vlevo nahoře, si sednou vpravo dolů, ti, kteří seděli dole uprostřed se přesunou nahoru doprostřed a ti, kteří seděli nahoře uprostřed se přesunou doprostřed dolů.“ Dotaz, kam se posadí ti, co seděli uprostřed, ho viditelně zaskočil. Po krátké úvaze prohlásil, že vzhledem k nařízení nesmějí nadále setrvat na svých místech a budou tedy muset aulu opustit.
S Unií… A nikdy jinak
Chystané změny se ale i přes některé záporné ohlasy projeví pozitivně nejen na kondici studentů. PhDr. Vladimír Převozník z Akademické psychologické poradny uvedl: „Často mi do poradny chodí studenti, kteří jsou z devadesátiminutových přednášek frustrovaní, třese se jim spodní čelist a okusují mi stůl. Trvá poměrně dlouho, než se mi podaří jejich psychické problémy a chvění eliminovat, úplné uzdravení je vzácné. Rozhodně tato nařízení vítám. To byl také důvod, proč jsem hlasoval pro vstup do unie,“ hloubá Převozník.
