Ve Španělsku ani v Kambodži menzu nenajdete, nejlépe se najíte v Německu
NezařazenéStudentský list přináší recenzi několika zahraničních stravovacích
zařízení. Podívali jsme se, jak se obědvá na vysokých školách ve
Španělsku, Německu, Řecku, ve Spojeném království a Kambodži.
Jak se najím v zahraniční menze? Kolik mě to bude vlastně stát?
Takové dotazy si nekladou studenti, kteří se hlásí na zahraniční
výměnný pobyt, i když by možná měli. Jídlo a dostupnost stravovacích
zařízení na partnerských univerzitách do značné míry ovlivňují
celkový dojem z pobytu.
Zatímco společným jmenovatelem Velké Británie a Španělska je
chybějící studentská menza, v Řecku na Athens University of Economics and
Business se najíte slušně a na rozdíl od ostatních škol také zadarmo.
Kvalita ale pokulhává. Rozmanitost jako by byla v Řecku velkou neznámou, a
tak se vám každý den nabízí vždy stejný repertoár. Tradiční mousaka,
zeleninový salát s olivovým olejem, fazole s rýží a těžko
identifikovatelný druh masa a pizza jsou stálicemi v řecké menze.
Strávníci proto vydrží chodit na obědy a večeře v kuse asi dva týdny,
potom už člověk potřebuje změnu.
S frontami si nikdo hlavu nedělá, Řekové jsou zvyklí na postávání a
stávkování, takže otevírání extra kasy nebo zrychlení servisu nehrozí.
Menzou Italská vychované strávníky mile překvapí, že je v jídelně
placena zvláštní služba, která po vás tác s jídlem uklidí. Úsměv ze
rtů ale bere fakt, že i u jídla se v řecké škole smí kouřit.
Alles schmeckt gut, hlásí z Berlína
Pravým opakem jsou německé vysoké školy. Například na Heinrich Heine
Universität najdete menzu, která by svou rozlohou strčila tu žižkovskou do
kapsy. „U vchodu stála tabule, která hlásala, co je ten den k jídlu.
Hodně se mi líbilo, že si člověk mohl vybrat druh masa a kombinovat ho
s omáčkami i přílohou, která mu vyhovovala,“ chválí si německé
stravování Magda Prachařová, studentka posledního ročníku Lékařské
fakulty UK.
Čerstvá zelenina byla na denním pořádku a sladké tečky v podobě
zákusků, zmrzliny nebo ovoce byly také v nabídce. „Fungovaly vždy
čtyři poklady, když se ale do menzy přihnalo více strávníků, okamžitě
se otevíraly další, aby nevznikaly fronty,“ dodává Magda. Míst
k sezení bylo vždy dost.
Petr Čermák, který měl možnost vyzkoušet hned několik berlínských
menz, si pochvaluje chuť a také výběr německých jídel. Některé menzy
umožňují strávníkům nandat si na talíř dle libosti, celé jídlo se
platí na váhu. „Talíř plný opravdu chutného jídla stál jen zřídkakdy
více než dvě eura,“ pochvaluje si Petr, který momentálně studuje na
Hochschule für Wirtschaft und Recht v Berlíně. Výhodou menzy je také to,
že je otevřena v průběhu celého dne, kdykoli si člověk může odběhnout
pro ovoce nebo malou svačinu. Pro náročné strávníky je většinou
v blízkosti i restaurace se studentskými cenami.
Ve Španělsku Akademický klub, v Británii mikrovlnky
Na španělské univerzitě Pontificia Comillas de Madrid byste menzu hledali
marně. Jediný způsob, jak se na škole stravovat, je zajít si někam do
studentské kafetérie, obdoby Akademického klubu. „Ceny v těchto
studentských restauracích byly mnohem nižší než v běžné restauraci ve
městě. Klidně i o polovinu,“ říká Zuzana Babilonová, která
v Madridu studovala před rokem. Cena hlavního chodu se pohybovala v rozmezí
od čtyř do šesti euro. Kuchyně byla mezinárodní, od sendvičů přes ryby
až po typické španělské tapas. U oběda se setkávali studenti
s profesory, žádné oddělené jídelny tady neexistují.
Velmi podobně je na tom i stravování na University of Plymouth (UoP).
„Menzu byste tam opravdu nenašli. Většina Britů obědvá nějakou bagetu
nebo sendvič. Zahraniční studenti si buď vaří na koleji, anebo, pokud jim
to finance dovolují, jí v restauracích,“ říká Cyril Vojtěšek, který
si studium na UoP vyzkoušel v minulém semestru.
Ani automaty na sladkosti či bagety ve škole nejsou. Studenti si mohou
zajít do kavárny na něco k snědku. Klasický oběd tam ale nepodávají.
Tradice polotovarů z mikrovlnek je tak stále v kurzu a spíše než
k obědu, je jedí studenti až k večeři.
Je libo broučka nebo pavoučka?
Jihovýchodní Asie svou typickou zdravou kuchyní nezklamala ani Lucii
Gecelovskou, která momentálně studuje na Pannasastra University of Cambodzia.
Podle jejích slov jsou menzy nedostatkovým zbožím. „Funguje tady školní
bufet, který má ovšem přes oběd zavřeno. Tak nějak se počítá s tím,
že se všichni studenti jdou najíst domů,“ dodává Lucie.
Další stravovací možností jsou pouliční stánky nebo rustiky. Lucia si
nemůže vynachválit čerstvé ovoce, které se prodává už nakrájené a
umyté. Cenově vychází velmi dobře (do padesáti centů USD). Lucia také
zdůrazňuje, že v Asii tvoří rýže nezbytnou část každého jídla.
Na snídani rýže, nebo nějaká polévka, na oběd rýže třeba
s vajíčkem nebo kopou zeleniny, na večeři překvapivě rýže. Sýry byste
v lednici u Kambodžanů skoro nenašli a maso ve velmi malém množství.
Naopak chuťovky jako jsou brouci a pavouci jsou vyhlášenými pochoutkami.
Nahrávání ...
