Daňová reforma v podání lobbistů

3. 5. 2005 | | Názory

V době, kdy na každém kroku visí billboard s tváří Pavla Němce slibující „poloviční daně pro zaměstnance“, kdy politici ODS při každé příležitosti propagují rovnou daň a kdy ministr Sobotka prosazuje nižší sazby pro nízkopříjmové skupiny, přichází Svaz průmyslu a dopravy s vlastním, téměř mediálně nedotčeným návrhem. Rád bych tento nezájem médií alespoň trošičku napravil.

V době, kdy na každém kroku visí billboard s tváří Pavla Němce slibující „poloviční daně pro zaměstnance“, kdy politici ODS při každé příležitosti propagují rovnou daň a kdy ministr Sobotka prosazuje nižší sazby pro nízkopříjmové skupiny, přichází Svaz průmyslu a dopravy (SPD) s vlastním, téměř mediálně nedotčeným návrhem. Rád bych tento nezájem médií alespoň trošičku napravil.

Nejprve bych rád stručně popsal základní principy návrhu daňové reformy SPD.

Příjmy zaměstnanců by se měly zdaňovat 9% sazbou, pokud základ pro výpočet daně nedosáhne jednoho miliónu korun. V tom případě by platila 19% sazba. Sazba daně z příjmů právnických osob by měla poklesnout na 19 procent. Základní sazba DPH by měla být ponechána na současných 19 procentech, snížená sazba by měla vzrůst na 9 %. Položky, u kterých to EU dovoluje, by měly být přesunuty do snížené sazby. Návrh počítá se zrušením majetkových daní. Spotřební daně by se měly držet na minimech úrovní stanovených EU. Fyzické i právnické osoby s obratem do patnácti milionů korun by nebyly považovány za účetní jednotky a nemusely by vést podvojné účetnictví. U fyzických osob by mělo dojít ke zrušení všech odečitatelných položek kromě těch, které se týkají dětí. U právnických osob zrušit všechny výjimky a úlevy nekorespondující s národohospodářskými prioritami.

Nyní se podívejme, co v návrhu chybí. Především se nikde neuvádí vyčíslení těchto změn na dopad příjmů veřejných rozpočtů. Pouhé konstatování, že „tento výpadek příjmů…nebude nijak fatální“ mě jaksi neuspokojuje. Při realizaci tohoto návrhu by nutně začali řvát zástupci obcí, protože zrušení majetkových daní by se nemile dotklo jejich hospodaření. Zde mi schází nějaký návrh novelizace zákona o rozpočtovém určení daní. Schází také definice „národohospodářských priorit“. V návrhu se pouze uvádí příklady – výzkum a vývoj, životní prostředí atd. Dovedu si představit, že by jistá vláda definovala tolik priorit, že by ze záměru odstranit výjimky a úlevy mnoho nezbylo.

Při posuzování návrhu SPD je nutno mít stále na paměti, že předkladatel patří mezi zájmové svazy. Zastupuje na 1600 podniků všech velikostních kategorií i odvětví průmyslu.Ptaří sem i stovka živnostníků. Podíl členů svazu na zaměstnanosti v ČR představuje např. 27 % ve zpracovatelském průmyslu nebo 53 % v sektoru dopravy a komunikací.

Účel návrhu ostatně není nijak zatajován. ,,Motivem… je snaha snížit daňovou zátěž podnikatelů.“ To návrh rozhodně splňuje nejen v oblasti přímých daní, ale i nepřímých. Spotřební daně na minimech EU se zcela rozcházejí s konceptem ekologické daňové reformy, na kterém pracuje ministerstvo životního prostředí.

Zajímavá by byla hlubší analýza dopadu na drobné živnostníky (s obratem do 15 milionů korun), kterých je rozhodně více než těch 101 registrovaných v SPD a kteří tam zřejmě nemají hlavní slovo. Na jednu stranu by se jim zjednodušilo účetnictví, na druhou by jim návrh zachoval kritizované minimální sociální a zdravotní pojištění. Dále by nedosáhli na různá daňová zvýhodnění plynoucí z národohospodářských priorit, které by byly dostupné větším podnikům. Neubráním se tak pocitu, že návrh je šit na míru velkým korporacím, které si nejen dokážou zaplatit kvalitní daňové poradce, ale i vytvářet tlak na politiky při přijímaní neurčitě definovaných národohospodářských priorit.

Zaměstnanci by si rozhodně polepšili. A to více, než je patrné na první pohled. Současná stupnice progrese 15–20-25–32 procent by byla nahrazena stupnicí 9 a19 procent. Drtivá většina těch, kteří nyní zdaňují část příjmů 32procentní sazbou, by navíc spadla do 9% sazby. Ze změn sazeb by nejvíce vydělali lidé s daňovým základem zhruba od 330 tisíc korun do jednoho milionu. Vyšší navrhovanou sazbu 19 % by platilo minimum daňových poplatníků. Zde se nabízí otázka, zda se nejedná o křečovitou snahu mít dvě sazby DPFO stejné jako dvě sazby DPH.

Daňová reforma v podání lobbistů z SPD snižuje celkové daňové břemeno, téměř odstraňuje progresi DPFO a částečně zjednodušuje legislativu. Nejvýhodnější se jeví pro podniky a vysokopříjmové skupiny obyvatel. Zasluhovala by však hlubší rzobor dopadů navrhovaných opatření. Skepticky se stavím k možnosti, že by inspirovala některou z politických stran. Z toho pohledu bude zajímavé sledovat, s čím přijde zájmový svaz z druhé strany trhu práce, jehož zástupci často oblékají dres sociální demokracie.

Jakub Haas
člen Centra pro finance a trhy

Mohlo by tě zajímat: