Poprvé, podruhé, potřetí! Dražba typu KMAT

15. 3. 2004 | | Názory

Na bakalářku z matematiky se Petr přihlásil na konci zkouškového ve druhém ročníku. Tři týdny se učil, šel tam a: „Při cestě na zkoušku jsem zjistil, že nemám index, spolubydlící mi ho omylem odvezl na Moravu.“ Začal se hrozně bát, že mu propadne první pokus. Panika. Vždyť každý ví, jak je matika těžká. A tak místo na zkoušku šel k doktorce pro neschopenku.

Na bakalářku z matematiky se Petr přihlásil na konci zkouškového ve druhém ročníku. Tři týdny se učil, šel tam a: „Při cestě na zkoušku jsem zjistil, že nemám index, spolubydlící mi ho omylem odvezl na Moravu.“ Začal se hrozně bát, že mu propadne první pokus. Panika. Vždyť každý ví, jak je matika těžká. A tak místo na zkoušku šel k doktorce pro neschopenku.

Celé letní prázdniny potom pracoval v Německu, aby si vydělal na cestu do Afriky. Měl tam začít pracovat na rozvojovém projektu na pomoc místním lidem. Na podzim před odjezdem šel po týdnu učení na matiku podruhé. „Dobrý, spočítal jsem sedm příkladů.“ Ale měl smůlu, třetí definice byla z poslední kapitoly, kterou neuměl.

Po roce se Petr vrátil z Afriky. Pokračoval v práci na projektu, který tam začal. Studoval. Za rok a půl získal všechny kredity. Na bakalářky si bral z práce dovolenou. Matiku odsouval. Už věděl, že se chce věnovat rozvojové pomoci. Byl přijat na prestižní zahraniční univerzitu a získal vládní stipendium. Mělo to jediný háček, do září musel mít hotové bakalářské studium.

A tak studoval a pracoval. V červnu složil předposlední dvě bakule. Červenec strávil pracovně na černém kontinentu. Na konec srpna si zapsal matiku a k 15. srpnu dal výpověď z práce. „Měl jsem všechno zařízené, málem jsem už platil školné.“ Nenapsal písemku. Vysvětlil jim, v jaké je situaci. „Byli chápaví a řekli, že mi to omluví. Ať na to jdu za týden znova.“ Petr měl poslední šanci udělat matiku a odjet studovat do Finska. „Věřil jsem tomu, že se to naučím líp. Měl jsem na to asi pět dní.“

Čtvrtý, oficiálně druhý pokus, jízdenka rezervovaná na následující den. „Co budu dělat, když to neudělám? Nemám práci, nedostanu kolej, přijdu o možnost studovat v zahraničí.“ Těsně nenapsal písemku. Komise byla neoblomná. „Měl jste si to dát dřív a ne takhle těsně před odjezdem, nenecháme se tu vydírat!“ Dali Petrovi příklad z písemky, ať ho spočítá. „Řekla mi, že naděje umírá poslední a já doufal, že mi půl bodu z písemky promine.“ Spočítal to! „Třetí pokus vás stejně nemine, já jsem jen chtěla, abyste si z dneška něco odnesl.“ „Sadistka. Docházelo mi, že není šance. Celý rok zůstanu v Čechách. Pak mi dala index, ať si sám zapíšu Bakalářská zkouška z matematiky – nevyhověl.“ Všechny naděje a plány se zhroutily. Ani pořádně neviděl, co píše. „Po třech letech od zápočtů začínáš od nuly a tři týdny nestačí. Uznávám, že jsem toho neuměl tolik, kolik jsem měl, ale kdyby se k tobě alespoň chovali s respektem, důstojně.“

Dva měsíce každodenního učení. Nechodil do práce. Slíbili mu, že může znovu nastoupit do práce a znovu se věnovat svému rozvojovému projektu. Listopad – finále! „Tak dobře jsem nikdy na žádnou zkoušku připravený nebyl.“ Měl pocit, že spočítal devět příkladů. Písemnou udělal. Euforie. Definice napsal bez chyby. Pak začal zkoušející definice rozvíjet a pitvat. „Kolego, vy tomu nerozumíte! Já vám to klidně omluvím, nechci vás kvůli tomu vyhazovat ze školy, ale přijďte si znovu.“ „Tak drsný přístup jsem ještě nezažil. Úplně jsem se zhroutil. Stres, euforie z písemky, to, jak ponižovali holku přede mnou.“ V záchvatu pláče na ně vychrlil, jak už se to tři měsíce učí. „Byli jak dvě skály, jako bych tam nebyl. Asi jsou na to zvyklý.“ „Musíte se to učit jinak kolego, zaměřte se na teoretické hledisko. Definice jsou základem! A nepočítejte příklady, to přijde samo.“

Další tři týdny učení. Petr pochybuje. Už si potřebuje začít vydělávat. V práci mu ještě o tři týdny posunuli nástup. Je to poslední zkouška z celého bakaláře, čtyři roky studia. Už neví, jestli je tak blbej nebo má takovou smůlu. Všichni to prožívají s ním. I babička radí: „Tak jim řekni, ať ti to dají, vždyť ses na to tolik učil.“ Nechápe realitu na ekonomce. „Fajn byl hlavně lidský přístup sekretářky z katedry matematiky, která se snaží člověka při zapisování na další pokus uklidnit.“

Třetí, jinak vlastně už šestý pokus. Nejtěžší písemka ze všech pokusů. „Měl jsem hrozný pocit.“ Ústní, definice bez chyb. Udělal to! Vyšel ven. Přede dveřmi lidi brečí a objímají se. „Ty brďo, oni je snad vyhodili!“ Brečeli štěstím.

Mohlo by tě zajímat: