Jesle jako sociální infrastruktura
NázoryTak si představte, že jsem nemohl najít místo v jeslích pro mého syna. Francouzské jesle jsou plné. Ano, mluvím tu o té hrozné vymoženosti na hlídání dětí, kterou mnoho lidí spojuje se socialismem, a tudíž považuje za instituci zcela přežitou. Jenže jakmile se dostanete do situace, kdy oba dva rodiče vydělávají, ať už chtějí, anebo musí, takové jesle k ohlídání potomka v tu chvíli přijdou ohromně vhod, socialismus nesocialismus.
Tak si představte, že jsem nemohl najít místo v jeslích pro mého syna. Francouzské jesle jsou plné.
Ano, mluvím tu o té hrozné vymoženosti na hlídání dětí, kterou mnoho lidí spojuje se socialismem, a tudíž považuje za instituci zcela přežitou. Jenže jakmile se dostanete do situace, kdy oba dva rodiče vydělávají, ať už chtějí, anebo musí, takové jesle k ohlídání potomka v tu chvíli přijdou ohromně vhod, socialismus nesocialismus.
Těch jeslí je ve Francii žalostně málo a jsou stále přeplněné. Uvádí se, že kapacitně nestačí pokrýt ani polovinu jednoho ročníku nově narozených dětí. Náhradní řešení existuje, paní na hlídání, chůva, ale její vyhledání mě osobně stálo dva týdny dovolené. A vůbec se mi nechce dál vysvětlovat rozdílný dopad na vývoj dětí s výchovou u chůvy a v jeslích. Pro mne, který nakonec později místo v jeslích pro syna dostal, a ten rozdíl viděl, jednoznačně volím jesle.
To vše ale píši kvůli něčemu jinému. Stále slyšíme zejména z konzervativních kruhů české politiky, že je třeba takovou vymoženost jako drahou, uměle vyvinutou a neúčelnou zrušit. Může ji jednoduše nahradit mateřská dovolená. Ať se každý zařídí jak umí, s babičkou anebo bez.
Nejenže by to významně diskvalifikovalo celé něžné pohlaví na trhu práce (už tak s nerovným přístupem ve vyhledávání zaměstnání), ale přece nemůžeme chtít, aby v dnešní společnosti stíhané neustálými změnami a tíhnoucí k čím dál vyšší flexibilitě jedna polovina domácnosti zůstávala doma a zaobírala se jen kuchyní a výchovou. Má-li běžná rodina stabilně finančně prosperovat, měli by v ní vydělávat oba dva partneři, aby v případě ztráty zaměstnání u jednoho člena nespadla rodina rovnou do příjmové hlubiny pod úrovní chudoby.
Chceme-li skloubit odvěký problém volby mezi kariérou a rodinou, chceme-li co nejvíce srovnat podmínky na pracovním trhu pro obě pohlaví, musíme nechat fungovat síť jeslí a mateřských škol. Tedy jakousi „sociální infrastrukturu“, která umožní zkrátit další mateřskou dovolenou, zajistit pracovní kariéru pro tyto matky a rovněž podpořit vývoj dítěte pod odborným dohledem. Zda by měla tato síť být ryze státní, soukromá či nejlépe se smíšeným financováním, nechávám jiným k úvaze.
Nedávno jsem četl úvod do studie, jak více zatraktivnit práci pro ženy a jak je více nalákat do pracovního procesu. Dokonce se zde objevuje názor, že práce žen by měla zvýšit konkurenceschopnost jednotlivých podniků. Nejenže ženy odvedou oproti mužům stejně kvalitní práci za menší plat, ale také daleko méně mění zaměstnání, jsou (podle studie) daleko méně odborově organizovány a více flexibilní za předpokladu, že mají vyřešeny všechny hlavní rodinné problémy, tedy i hlídání dětí.
A tak paradoxně francouzské sdružení podnikatelů (MEDEF), které si tuto studii nechalo vypracovat, lobbuje nyní u vlády za výstavbu a řešení financování asi 15 tisíc nových jeslí. Samozřejmě, tito pánové náhle nezjihli a nerozplakali se nad problémy svých zaměstnanců, lépe řečeno zaměstnankyň. Potřebují pouze obrat, zisk a k tomu potřebnou infrastrukturu, a to i tu sociální.
Nahrávání ...
