Každý, kdo někdy navštívil USA, a zároveň se trochu zajímal o knihy, musel zjistit, že knihy jsou tam několikanásobně dražší v porovnání s ČR. Tím, co tuto relativní nevýhodu kompenzuje, je až neuvěřitelně široký sortiment knih.
Každý, kdo někdy navštívil USA, a zároveň se trochu zajímal o knihy, musel zjistit, že knihy jsou tam několikanásobně dražší v porovnání s ČR. Tím, co tuto relativní nevýhodu kompenzuje, je až neuvěřitelně široký sortiment knih.
Například návštěva studenta VŠE, který vstoupí do prostor Kolumbijské university v New York City a zamíří přímo do knihovny, aby zjistil, jak že na tom v USA jsou, ho připraví o iluze. Zvyklý z ekonomické knihovny VŠE na regály o výšce dvanáctiletého chlapce, rozprostřených na rozloze odhadem
50 krát 20 metrů, nezbývá mu než stát v úžasu a zalapat po dechu. Od podlahy až ke stropu se v několikametrových regálech tísní tisíce a tisíce knih, rozličných barev a velikostí.
Knihovny Kolumbijské university jsou rozprostřeny po celém New Yorku a zahrnují více oborů (architektura, biologie, chemie, teologie, medicína, právo atd.) než ekonomická knihovna VŠE, proto následující srovnání je pouze ilustrační: 9,5 milionů svazků, téměř 120 tisíc výtisků periodik a bezpočet dostupných elektronických zdrojů.
Každý, kdo někdy psal odbornější text, nezakládající se zrovna na základní ekonomické teorii středního proudu, musí přiznat, že mu knihovna VŠE byla malá. Úvodní kurzy ekonomie tedy absolvujete v knihovně VŠE bez problému, ale pustíte-li se do konkrétních témat, brzy narazíte. Nezbude Vám, než se obrátit na zahraniční literaturu, zejména psanou nebo alespoň přeloženou do angličtiny. Kdekdo by mohl namítnout, že v naší knihovně je zahraniční literatura také dostupná, ale zkuste si najít podrobné informace o Velké hospodářské krizi z konce dvacátých a začátku třicátých let, a pokud se nespokojíte se stránkou či odstavcem informací, máte smůlu.
Podobný problém v ekonomické knihovně Kolumbijské university mít nebudete, tématu se věnuje celý regál, od původních výkladů vyplozených Keynesovými pohrobky, až po okrajové, ale neméně zajímavé teorie – vše rozprostřeno na stovkách stran. A fakt, že ekonomická knihovna VŠE (největší ekonomické školy v ČR) nemá ve svých regálech ani na skladě k dispozici neproslulejší výklad Velké hospodářské krize obsažený v jedné z kapitol M. Friedman, A.Schwartz: Monetary History of United States, je zarážející. Bohužel, nezbývá než konstatovat, že pokud má do budoucna VŠE nějaké ambice stát se vyhledávaným centrem studia ekonomie, a nemyslíme rozsah „Holmana“ či „Macákové“, pak musí na své knihovně ještě velmi zapracovat.
