Komentář: O felčarech a Cvaších, kteří odhalili příliš
NázoryProtest lékařů se prohnal tiskem i vládou jako smršť a ministr Heger
se při vyjednávání pěkně zapotil. Je ale prokazatelné, že by celý
program vyřešila neviditelná ruka trhu – Heger, neheger. Lékaři svého
dosáhli. Stálo je to ale jejich dobré jméno.
Německé platy lékařů jsou v porovnání s českými dramaticky jinde.
Český doktor z nemocnice na kraji města má proto asi oprávněný pocit,
že přinejmenším o nějakou tu dovolenou v Alpách ročně přichází.
Celá groteska, či spíše hořká komedie, kolem exodu rozdělila nejen
lékaře (na Cvachy a Štrosmajery), ale i vládu.
Není však bez zajímavosti, že vzhledem k průměrnému platu u nás a
našich západních sousedů jsou na tom čeští doktoři lépe, než západní
„die Ärzte“. A tak mohou zazlívat leda svým rodičům, že neemigrovali
do bohatších zemí ještě v době, kdy nebyli sami na světě.
Mocná je neviditelná ruka trhu
Karel Hvížďala si ve svém komentáři pro Český rozhlas 6 všímá
zajímavého rozporu. Podle něj se hrozba odchodu do zahraničí týká
reálně jen pouhých pěti procent lékařů, tedy asi 2 500 doktorů, což
při celkovém počtu 50 000 lékařů není mnoho. A to „zvláště, když
se ukazuje, že většina z nich neuvažuje o odchodu do zahraničí a nové
privátní ordinace jim pojišťovny nepovolí,“ dodává Hvížďala. Ani
německé personální agentury zvýšený zájem českých lékařů nehlásí.
Tak proč ten humbuk?
Pravicová vláda a konzervativní ministr by naopak z podstaty ideologií,
které vyznávají, měli preferovat samo-řešení, onu pověstnou neviditelnou
ruku trhu. Protestující stejně neměli většinou na výběr, než se vrátit
na svá místa. Tam, kde skutečně chyběli, si zase už sehnali náhradu. Jak
je možné, že hrozba odchodem tak malého množství lékařů některá
pracoviště naprosto paralyzovala? Co ministrovi hrozilo tolik, že mu stálo
za to i v tak rozpočtově napnuté situaci „vyčarovat“ odněkud půl
druhé miliardy? Myslím, že za nalezením odpovědi na tyto jednoduché
otázky se skrývá odhalení těch nejdůležitějších a existenciálních
vad celého systému.
Kdo je nakonec vítězem?
Pokud je Česká republika opravdu ve špatném rozpočtovém stavu, pak
jeden a půl miliardy ročně navíc do kapes nemocničních lékařů nutně
musí někde chybět. Kde, to nevíme. Opozice se „v zájmu zachování
dostupnosti péče“ postavila na stranu Cvachů. Schopnost čarovat peníze
navíc zjevně učarovala i dalším odborářům – už se proto ozývají
i policisté a hasiči. Nakonec si řeknou o přidání i důchodci pod
hrozbou, že přestanou nakupovat v retailech bačkory.
Také ministr Heger sám za své vyjednávání pár bodanců koupil. Od
opozice, že neumí vyjednávat, od lékařů, že neřeší dostatečně
reformu zdravotnictví, od části veřejnosti, že ohrožuje dostupnost péče
a nakonec i od koaličního partnera, předsedy zdravotního výboru Borise
Šťastného za to, že jeho přístup neodpovídá programovému prohlášení
vlády. „Dělá teď přesný opak, levicovým způsobem jedné vybrané
skupině navyšuje platy,“ řekl Šťastný.
Nejvíce však nakonec utrpěla pověst samotných lékařů – všech, ať
setrvali nebo ne. A to není dobrá zpráva pro nikoho.
Nahrávání ...
