Politický cyklus v ČR přestává existovat nebo se přinejmenším „vyhlazuje“. Tato hypotéza vyplývá z mých subjektivních zkušeností a budu rád, pokud se stane předmětem diskuse a analýzy empirických dat.
Politický cyklus v ČR přestává existovat nebo se přinejmenším „vyhlazuje“. Tato hypotéza vyplývá z mých subjektivních zkušeností a budu rád, pokud se stane předmětem diskuse a analýzy empirických dat.
Politický cyklus, který se dostal do popředí zájmu školy veřejné volby, je tradičně vnímán následujícím způsobem: V době před volbami dochází k fiskální expanzi, protože politikové chtějí být znovu zvoleni. Naopak po volbách, kdy je do dalších ještě daleko, nastává čas pro nepopulární fiskální restrikci. Obávám se, že tento tradiční náhled přestává v současnosti platit. Zde jsou dva základní argumenty: za prvé, tradiční pojetí vychází ze skutečnosti, že volební období (při abstrahování od možnosti předčasných voleb) trvá v České republice čtyři roky, což se odvíjí od voleb do Poslanecké sněmovny PČR, po kterých je sestavována vláda. Předpokládáme, že první polovinu období bude vláda provádět nepopulární politiku, zatímco v druhé polovině bude zvyšovat výdaje. Problémem tohoto přístupu je, že nezahrnuje i další volby, které se v u nás uskuteční. Ačkoliv volby do poslanecké sněmovny jsou zajisté nejdůležitější, volby senátní, do zastupitelstev územních samosprávných celků a do Evropského parlamentu také ovlivňují chování vlády. Takto se nám politický cyklus rozpadá na řadu malých „cyklíčků“, protože výše uvedené volby se většinou nekonají ve stejnou dobu. Posuďte sami: Sněmovna – červen 2006, Senát – podzim 2006, Obce – podzim 2006, Senát – podzim 2008, Kraje – podzim 2008, Europarlament – jaro 2009, Sněmovna – jaro 2010.
Pokud bychom si všímali jen voleb do sněmovny, fáze nepopulární politiky by trvala dva roky. Pokud bereme do úvahy i ostatní volby, fáze nepopulární politiky by probíhala v intervalech podzim 2006 až podzim 2007 a jaro 2009 až podzim 2009. Dohromady tedy rok a půl, neboť volby do sněmovny v roce 2006 a zastupitelstev krajů na podzim 2008 jsou příliš rychle následovány volbami dalšími, takže na provádění nepopulární politiky prostě nezbude čas. Za dvě separované období (rok a polovina roku) je možno provést jistě méně hospodářsko-politických opatření než za dva roky vcelku, jak by předpokládal tradiční přístup.
Druhým argumentech je skutečnost, že stále častější průzkumy veřejného mínění mohou politiky nutit k populistickým rozhodnutím i v obdobích, kdy by podle tradičního přístupu měli konat přesný opak. Na pokles stranických preferencí mohou členské základny reagovat požadavkem na změnu vedení a roste vliv opozice uvnitř stran. Domnívám se, že krize v ČSSD, které se opakovaly v průběhu celého současného volebního období, tomuto nasvědčují. Pokud by neexistovaly průzkumy veřejného mínění, voliči by politikům skládali účty až v při volbách. Jejich postoje se však ventilují přes výzkumy k politiků během celého volebního období a působí na potlačování nepopulistické politiky.Tyto domněnky mě vedou k závěru, že politický cyklus se vyhlazuje, ale bohužel, ve směru k „populistickému období“ před volbami.
