Nová rektorka si nechá mezinárodní marketing, také se chce starat o PR školy

26. 2. 2014 | Tereza Mynářová |

Profesorka Hana Machková chce ve vedení Vysoké školy ekonomické navázat
na svého předchůdce Richarda Hindlse. Plánuje ale klást více důrazu na
vědu, například proto, aby doktorandi nemuseli zbytečně prodlužovat
studia. Koho si přivede na rektorát? A proč je podle ní VŠE spíše
business school? To se dozvíte v rozhovoru s novou rektorkou VŠE.

O tom, jak vypadá její běžná denní agenda, jaká během
třetí rektorské volby panovala atmosféra, ale také čemu se Machková
věnuje ve volném čase, se dočtete v tištěném vydání iListu. To bude
v prodeji od pondělí 3. března.

Budete nadále řídit katedru mezinárodního obchodu?

To teď řeším. Je to dost náročná práce. Když jsem se stala
prorektorkou, tak jsem ji rok a půl neřídila, ale pak jsem se musela vrátit,
protože kolega, který ji vedl, odešel ze školy. Byla bych tedy radši,
kdybych ji teď nemusela řídit, je toho opravdu hodně.

Necháte si nějakou výuku?

Já už teď učím jen mezinárodní marketing dvě hodiny týdně, takže
občas tam přednášet půjdu, ale potřebuju teď být flexibilnější, aby
se to nějak dalo dohromady. Povinností na začátku je strašně moc. Už
jenom všechny inaugurace a přijímání návštěv. Ale jo, pár přednášek
určitě mít budu.

Před dvěma týdny jsme mluvili s panem děkanem Dvořákem
o možnosti, že by se stal prorektorem.

Dnes už to můžu říct, v den volby jsem to potřebovala říct
současným kolegům. Pan docent Dvořák bude prorektorem pro studijní a
pedagogické záležitosti, pan profesor Musílek bude prorektorem pro vědu,
pan docent Hnilica bude prorektor pro zahraniční vztahy a pan docent Fischer
bude prorektorem pro strategii a místo prorektora pro sociální záležitosti
a finance plánuji zrušit. Sociální záležitosti přejdou pod prorektora pro
studijní a pedagogickou činnost a finance pod prorektora pro strategii.

A pan Svoboda zůstane kvestorem?

Ano.

Chtěla bych mladé motivované učitele

Když srovnáte časovou zátěž na pozici prorektorky a rektorky,
co je náročnější?

Já to zatím srovnat nemůžu, protože dělám obojí. Teď jsem šťastně
vytížena na sto procent. Některým lidem to muselo jít trošičku na
nervy – jsem aktivní, ráda pracuju a všechno mě baví. Co se týče
zahraničí, hodně dobře funguje Oddělení zahraničních styků, paní
inženýrka Brázdová a její kolektiv jsou velice profesionální. To je
výborná věc. Hodně práce mi dá PR. Tam je to potřeba všechno
zkomunikovat s našimi fakultami, jen to, aby se sladily webové stránky a
zavedl jednotný vizuální styl, mi trvalo pět let. PR bych si pod sebou
chtěla nechat, protože jsem profesorem marketingu. Tam bych si to chtěla
přeorganizovat.

A náročnost rektorské agendy?

Samozřejmě vím, co to všechno obsahuje, protože jsem s panem profesorem
Hindlsem spolupracovala velice intenzivně, ale je to úplně jiná práce.
Třeba finanční komise. Je to hodně o řízení školy. Teď máme velký
projekt, chtěli bychom zvýšit tarify. Musíme udělat analýzu, jestli na to
škola má dostatek prostředků, jestli se to má dělat plošně, protože já
bych chtěla podpořit ty mladší, abychom tu měli motivované mladé
učitele. Bude toho strašně moc.

Zvedne se celkový plat, nebo se jen změní poměr nárokové a
nenárokové složky?

Záleží na tom, na co bude. Pokud se zvýší nároková složka, musí se
nenároková snížit, to je logické. Pro některé katedry to nebude problém
jiné s tím problémy mít můžou, musíme udělat analýzu. Ale osm let se
tarify nezvýšily a už je máme, myslím si, nejnižší ze všech veřejných
vysokých škol. Porovnávala jsem si je s ČVUT a ČZU a zejména u mladých
to už začíná být ostudné. Mají spoustu možností, například zapojení
do výuky v angličtině, která je honorována navíc, dělají různé
granty. Ale když si chtějí vzít hypotéku, tak se jich samozřejmě v bance
zeptají ‘Kolik je váš základní plat’?

Česká národní banka nepotřebuje tisíce absolventů ekonomky

Jak byste chtěla mít ekonomku za čtyři roky vyprofilovanou?
Spíše jako business school, nebo teoretičtější univerzitu?

Řekla bych, že 80 procent našich absolventů jde do byznysu. Vím, že
jsme někdy kritizováni, že se profilujeme jako byznys škola, ale praxe tyhle
absolventy vyžaduje. Někdy slyším naše srovnání s Univerzitou Karlovou a
oborem, který realizuje Institut ekonomických studií, ale pan kolega Gregor
tam má 80 studentů v ročníků na bakaláři, 60 na navazujícím magistru
a 5 doktorandů. Na VŠE máme v ročníku 4 500 studentů v bakaláři,
3 000 v magistru a stovky studentů doktorského studia. Fandím Univerzitě
Karlově, která má tento teoreticky zaměřený obor, a souhlasím s tím,
že jsou vynikající, ale my máme za úkol posílat do praxe absolventy
s takovým profilem, kteří by byli zaměstnatelní.

Daří se vám to?

Myslím si, že naši absolventi jsou zaměstnatelní velmi dobře. Je to
těžké, protože jsou jich stovky a tisíce ročně. Přesto, když hovořím
s firmami a personálními agenturami, tak vím, že VŠE je jejich první
volba. Ale to neznamená, že tu nemáme mít třeba Národohospodářskou
fakultu, která bude zaměřena teoretičtěji, na absolventy, kteří půjdou
dělat analytiky do České národní banky. Ale nebudou jich ty tisíce.

Studentů se více dotkne dění na fakultě

Co od vás může čekat obyčejný student ekonomky? Dotkne se ho
vůbec změna rektora?

Studentů se mnohem více než změna rektora může dotknout změna děkana.
Studenti studují na fakultách, na VŠE je pouze jeden obor celoškolní.
Rektor řeší jen závažné problémy, typu odvolání proti vyloučení ze
studia. Pan rektor Hindls se hodně snažil studentským organizacím pomáhat a
já v tom budu pokračovat.

Jak vnímáte současnou situaci na Národohospodářské
fakultě?

Situace je velmi složitá a tím, že tam opravdu bylo podáno trestní
oznámení, tak o tom nemůžu moc mluvit. Mluvila jsem s interním auditorem,
viděla jsem jeho zprávu a myslím si, že to trestní oznámení pan děkan
Ševčík prostě podat musel. Spousta problémů byla ovlivněna i tímto. Je
to nepříjemné pro nás pro všechny, musíme počkat, jak vyšetřování
dopadne. Někteří učitelé odešli a v současné době nevnímám, že by
tam byla ta situace až tak strašná.

A není to jen klid před bouří?

To uvidíme, až budou volby děkana v dubnu. Každopádně bych chtěla
připomenout, že Akademický senát Národohospodářské fakulty byl zvolen
řádně a demokraticky a že volební účast byla vysoká. Dívala jsem se na
volební účast učitelů a ta byla přes 70 procent. Takže pokud si
akademická obec zvolila senátory a ti si zvolili děkana a pokud si ho zvolí
znova, tak je to prostě jejich vůle.

ČTĚTE TAKÉ: