Zaujal mě článek s názvem Hra
na trh skončí a s ní i odměna za prostudované noci od autorky Terezy
Holanové. Proto jsem se rozhodl k němu napsat delší komentář.
Souhlasím s Terezou, že jako motivace k úspěšnému dokončení studia
bez velkých ztrát kreditů je tento dosavadní systém převádění kreditů
na Národohospodářské fakultě (NF) zajímavý. Avšak i přesto jsem
názoru, že by se měla tato možnost zrušit.
Prvním důvodem je, že (jak bylo v článku de facto řečeno) to hází
špatné světlo na naši školu. Lidi se zbytečně pak ptají a je nutné si
uvědomit, že vnější svět nás nevnímá jako NF, FPH, FIS, FMV, FFÚ nebo
FM, ale zkrátka a prostě jako VŠE. Pokud něco takového funguje na NF, pro
lidi na ostatních školách to je stejné, jako by to tak fungovalo na celé
VŠE. A to se mi nelíbí.
Druhým důvodem je to, že si nemyslím, že by vůbec tato možnost kupovat
kredity měla existovat. 36 rezervních poukázek je dostatek na to, aby
student, který bere své studium alespoň trochu seriózně, bez problému
dostudoval. Koneckonců, stačí si brát dvacet kreditů za semestr, pokud se
někdo necítí na velké učení. Nemyslím si, že je zájmem kohokoli
z nás, abychom podporovali v dokončení studia ty, kteří to očividně
neberou vážně nebo na to jednoduše nemají. To znehodnocuje váhu našich
vlastních diplomů.
Vím, že to sice není stejné, jako si zkoušku či celý diplom koupit,
avšak o přístupu nebo inteligenci studenta, který má potřebu si dokupovat
kredity, to svědčí. V článku byly zmíněny i obtížné životní
situace. Jsem si jistý, že je-li člověk reálně nemocen, je možné si
vyřídit nějaké uvolnění ze školy. Na všem se dá slušně dohodnout,
děkani jsou přece rozumní lidé.
Proto, jakkoli tvrdě to zní a přesto, že se mi líbí možnost motivace
šikovných studentů touto cestou, osobně stojím za tím, aby obchodování
s kredity bylo zrušeno. Pro motivaci jsou zde prospěchová stipendia.
V jiné diskuzi se pojďme klidně bavit o tom, zda by měla být tato
stipendia řešena jinak, než doposud.
Autor je senátorem Akademického senátu VŠE za Fakultu informatiky a
statistiky
ČTĚTE TAKÉ:
