Časově náročný proces přípravy a organizace rektorských voleb byl 21. října 2002 završen uskutečněním volebního zasedání AS VŠE, na kterém se znovu ve veřejné diskusi senátorů a obou navržených kandidátů prezentovaly shody a rozdíly vizí, vyšší a nižší důležitost přisuzovaná určitým oblastem života naší školy, nebo hloubka informovanosti o některých okruzích problémů.
Časově náročný proces přípravy a organizace rektorských voleb byl 21. října 2002 završen uskutečněním volebního zasedání AS VŠE, na kterém se znovu ve veřejné diskusi senátorů a obou navržených kandidátů prezentovaly shody a rozdíly vizí, vyšší a nižší důležitost přisuzovaná určitým oblastem života naší školy, nebo hloubka informovanosti o některých okruzích problémů. Propojen s informacemi z veřejné prezentace obou kandidátů čtrnáct dnů před tím, měl celkový obrázek očekávaného vývoje školy pod vedením toho kterého z kandidátů poskytnout každému ze senátorů, kteří se volby zúčastnili, pevnou základnu pro jeho rozhodování v následující, uzavřené části zasedání senátu, v níž probíhaly vlastní volby.
První kolo voleb ukázalo, že šance obou jsou skoro vyrovnané, neboť ani jeden z kandidátů (při rozdílu jednoho hlasu) nedosáhl potřebné nadpoloviční většiny pro zvolení. Ve druhém kole setrvali všichni hlasující na svém původním rozhodnutí (a jestli se někdo rozhodl „přejít do druhého tábora“, tak se úplně stejně rozhodl jiný z tábora opačného), takže výsledek byl naprosto stejný.
Mezi druhým a třetím kolem volby byla sice vyhlášena krátká přestávka, avšak žádný z kandidátů neměl šanci kohokoliv z hlasujících ovlivňovat.
Výsledek třetího kola hlasování byl už jednoznačně pro dosavadní rektorku, paní doc. Ing. Jaroslavu Durčákovou, CSc. Tato jednoznačnost vyplývá ze získaného počtu dvanácti hlasů (jedenáct je postačující většina) proti osmi hlasům pro doc. Pichaniče. Tajným hlasováním se tedy ve třetím kole senát usnesl o návrhu kandidáta na funkci rektora VŠE ve funkčním období 2003–2006 a příslušný návrh postoupil rovněž 22. října 2002 ministryni školství, mládeže a tělovýchovy k předání presidentu republiky, který rektory vysokých škol jmenuje.
Objevují se různé spekulace o ovlivňování jednotlivců, spekulace o vynucených obratech o 180 stupňů, naprosto nepodložená a snad i vážně míněná tvrzení o tom, kdo a jak hlasoval, pomýlené soudy o celkové neplatnosti voleb atd. Chci zcela vážně prohlásit, že takové poznámky a s nimi spojené většinou nelichotivé charakteristiky celého akademického senátu považuji za nemístné a neodůvodněné. Senát se sešel v dostatečném počtu, aby se mohl usnášet (dvacet z jedenadvaceti). Kandidátku zvolil potřebnou nadpoloviční většinou. Nepřítomný pan kolega Smolík nehlasoval, takže svůj hlas ve volbách neodevzdával a do počtu hlasujících nebyl zahrnut. A je-li nyní zpochybňován jeho mandát, ať už z jakéhokoliv důvodu, nelze tím zpochybňovat platnost celých voleb. Paní rektorka si je jistě vědoma toho, že jí prezentované záměry do budoucna pozitivně neoslovily úplně celý akademický senát. Nakonec se prosadilo většinové mínění a po vyhlášení výsledků třetího kola voleb rovněž vyslovila paní rektorka přání, aby s ní v senátu (myšleno do konce funkčního období) dobře spolupracovalo nejen těch šedesát procent členů hlasujících pro ni, ale i těch čtyřicet procent hlasujících pro jejího protikandidáta.
Školní akademický senát končí svoje funkční období v červnu 2003. Velmi si přeji, aby ti, kdo jeho činnost podrobněji sledovali (a komentovali), ať už s pozitivními nebo negativními dojmy, se aktivně v období kandidatur a voleb senátorů pro následující funkční období na celém procesu podíleli, aby si jasně a předem uvědomili možnosti a meze práce senátu a hlavně – chtějí-li něco změnit – aby sami kandidovali na členství v senátu. Je dobře známo, že „zvenku“ a „zevnitř“ se věci posuzují v řadě případů dost odlišně.
Miroslav Janhuba
předseda AS VŠE
Článek převzat ze Zpravodaje VŠE (http://www.vse.cz/zpravodaj/2002_5/), číslo 5/2002.
