Co znamenají Vánoce

15. 1. 2001 | | Názory

Během posledních století se význam Vánoc značně posunul. V době našich dávných předků byly vánoční svátky spojeny především s křesťanstvím a oslavami narození Ježíše Krista.

Během posledních století se význam Vánoc značně posunul. V době našich dávných předků byly vánoční svátky spojeny především s křesťanstvím a oslavami narození Ježíše Krista. V době totalitního režimu byla doba vánoční jakýmsi uvolněním od každodenního stereotypu a sblížením lidí. V současnosti je rájem obchodníků a pro mnohé zoufalým stresem.

Vánoce jsou křesťanským svátkem, a tak ačkoliv to přijde běžnému Evropanovi zvláštní, například v Africe, v Jižní Americe nebo Himálajích na mnoha místech pojem Štědrý den nikdo nezná. V době předkřesťanské se 24. prosince slavil den zimního slunovratu. Slunovrat znamenal prakticky návrat slunce z jižní zemské polokoule, a tak příchod nového biologického roku. S příchodem křesťanství vešly do popředí Vánoce jako výroční křesťanské svátky na památku narození Ježíše Krista. Slavnost narození Páně je označována jako Hod boží vánoční (nebo také první svátek vánoční) a koná se 25. prosince. Tomuto dni předchází Štědrý den, s nímž je neodlučitelně spojena tradice obdarovávání. Dar je po staletí jedním z nejdůležitějších způsobů a prostředků navazování, udržování a upevňování styků mezi lidmi. Základem výměny darů je víra, že spolu s darem předává dárce i něco ze sebe a že ten, kdo dar dostává, vstupuje do těsnějšího svazku s dárcem. Během 19. a 20. století se pozvolna změnila stará funkce vánočního daru. Ze Štědrého večera se stal obdarovávací svátek dětí a dar se stal dominantním znakem Vánoc. Štědrý den je ukončen půlnoční Rybovou mší. Mší vzdávají křesťané poctu Ježíši. V kostele se setkáme právě s Rybovou mší, neboť Jakub Jan Ryba byl jedním z prvních autorů duchovních písní na české texty na našem území. K Vánocům patří rovněž svátek sv. Štěpána, označovaný též jako druhý svátek vánoční. Do 20. století byl 1. leden spojován se svátkem Panny Marie, matky Páně. V druhé posledního století došlo k posunu tohoto svátku a více se slaví příchod nového roku. Poslední den roku má svátek Silvestr, podle něhož bývá svátek příchodu nového roku pojmenováván. Vánoční svátky končí nedělí Křtu Páně – první neděle v novém roce.

V období komunistického režimu byla křesťanská víra z velké míry utlačována, jelikož režim nepřipouštěl jinou než komunistickou autoritu. Vánoční svátky se omezily z křesťanského vnímání na pečení cukroví, uklízení a chvíle s přáteli nebo v rodinném kruhu.

Obrat po sametové revuluci vnesl do Vánoc v mnoha oblastech komerčního ducha. Obchody zdobí výlohy s vánoční výzdobou a nabídky dárků na nás útočí v hypermarketech už od října. Pro nedostatek času se dárky ve většině rodinách omezily z ručně vyráběných na sobotní nákup v nákupním středisku. Na pečení vánočních dobrot nezbývá moderním maminkám čas, a tak prověřené recepty našich prababiček upadají v zapomnění. Draní peří za dlouhých zimních večerů v rodinném kruhu při svíčce už dnes známe jen z vyprávění. Dárky přináší stále častěji místo Ježíška Santa Claus.

Mohlo by tě zajímat: