„Pokud vnitřní konflikt přeroste únosnou mez, čas od času dochází
k různým humanitárním intervencím. Snad by to mělo být obdobné na
akademické půdě,“ píše Pavol Minárik v komentáři, který zaslal
Studentskému listu.
V souvislosti se situací na Národohospodářské fakultě se objevují
výzvy, posledně třeba od senátorů AS VŠE, aby nespokojení studenti a
učitelé respektovali „demokratické postupy“ – tedy aby svoji
nespokojenost realizovali ve volbách děkana a akademického senátu fakulty.
Bohužel, představa fungující akademické demokracie se zdá být
v současné situaci více než naivní. A blahosklonné doporučení svěřit
se demokratickým postupům se jeví pouze jako zbavování se
odpovědnosti.
Jak mnohotvárné je slovo demokracie. Nicméně je zřejmé, že samotná
existence voleb a principu většinového hlasování pro demokracii nestačí.
Volby probíhaly i v socialistickém Československu. K demokracii, jak ji
dnes chápeme, patří ochrana lidských a občanských práv a rovnost ve
volební soutěži i mimo ni.
ČTĚTE VÍCE:
- Zajíček:
S někým, kdo špiní jméno VŠE, si umím představit spolupráci
jen těžko - Josef
Šíma: Odejít by měl někdo jiný než nespokojení doktorandi - Miroslav
Ševčík: Autorům dopisů dávám šanci, aby se omluvili - Rozloučení
s katedrou institucionální ekonomie (2006 až 2013)
V akademickém prostředí existují určitá specifika, která ho
odlišují od běžné politické soutěže:
- Pokud jde o studenty, volební období senátu je relativně dlouhé
v poměru k jejich setrvání na vysoké škole. Většina studentů může
volit jednou, maximálně dvakrát. V prvních ročnících nemají informace,
v posledních nemají motivaci, neboť výsledek volby je nejspíš už
neovlivní. Zatím co v životě volíme mnohokrát a můžeme se učit
z chyb, v akademii tuto možnost jako studenti nemáme. - Situace voličů-pedagogů je též odlišná od situace voličů-občanů.
Zatím co v liberální demokracii nemůže vláda svůj elektorát ovlivnit
tím, že někoho zbaví občanských práv nebo donutí k emigraci, děkan
jako zástupce zaměstnavatele může složení voličstva ovlivnit významně.
Samozřejmě, nemusí to dělat, a slušní děkani to nedělají. Nicméně ta
možnost tu je a zjevně je využívána.
V případě Národohospodářské fakulty dochází k dalším
specifikům:
3. Na posledním zasedání Akademického senátu VŠE byly předloženy
indicie, že někteří studentští senátoři AS NF jsou odměňováni
nadstandardním způsobem (o odměnách pedagogů nic nevíme). Domnívám se,
že tento jev možno označit za korupci. Mají být volby, které budou za
několik let, jediným způsobem, jak se vypořádat s korupcí? Korupce je
v demokraciích potírána právě proto, že narušuje rovnost soutěže.
4. Na témže zasedání AS VŠE senátor Schwarz naznačil, že volby do
pedagogické části AS NF neproběhly korektním způsobem, ale že snad měli
být zvoleni lidé blízcí děkanovi Ševčíkovi (mezi které se v té době
počítal i docent Schwarz). Fámy o obvolávání akademických pracovníků
před volbami nejsou nijak nové. Svolání zasedání Ševčíkovy katedry na
den konání voleb též nevypadá na shodu náhod. Samozřejmě, zákon nebyl
porušen, kampaň lze vést různými způsoby. Nicméně je zřejmé, že
vedení fakulty disponuje výrazně většími prostředky než jakákoli jiná
skupina (zejména zaměstnává a odměňuje).
Co přesně znamená doporučení, aby nespokojení studenti a pedagogové
využili demokratické postupy? Dříve, než budou nové senátní volby, tito
studenti (snad úspěšně) dostudují a pedagogové už dávno nebudou
zaměstnanci fakulty. Zejména jde o studenty, neboť jejich „náklady
emigrace“ jsou v průběhu studia mnohem vyšší. Znamená to, že pokud
selžou fakultní „demokratické“ orgány, nemají studenti šanci domoct se
spravedlnosti vůči vedení, které se s nimi jedná nekorektně? Je tedy moc
vedení fakulty ve spolupráci s fakultním senátem totální?
Nechuť Akademického senátu VŠE či rektora zasahovat do vnitřních
záležitostí fakult je pochopitelná. Stejně jako pochopitelná nechuť
mezinárodního společenství angažovat se ve vnitrostátních konfliktech.
Nicméně pokud vnitřní konflikt přeroste únosnou mez, čas od času
dochází k různým humanitárním intervencím. V diskuzi se obvykle
nezkoumá to, zda vedení bylo vybráno ve volbách, ale zda jsou jeho kroky
legitimní. Snad by to mělo být obdobné na akademické půdě. Mimořádné
situace si žádají mimořádná řešení.
Zdroj fotografie: Katedra institucionální ekonomie
Chcete se k situaci na NF vyjádřit také? Pošlete nám na
redakční email váš komentář, rádi jej každému uveřejníme. Za
uplynulý rok využili tuto možnost zatím pouze tři lidé.
ČTĚTE TAKÉ:
